Události

VŠICHNI JSOU ÚCHYLOVÉ! Kněžky lásky v rolích hereček.

.

VŠICHNI JSOU ÚCHYLOVÉ! Kněžky lásky v rolích hereček.

„Halo, haló! Nahlédněte do života neúplných, různě poskládaných, zkrátka ne právě vzorových rodin. Připravte se na syrové dialogy bez cenzury, kterými se autorka hry snaží vyvolat spontánní reakce nejen herců, ale i samotného publika…“ vybafne na mě leták při spuštění fejsbuku. „Bóóóže, co se to děje!“ upíjím ze šálku ranní kávu a začítám se. Uf! Nic tragického, jde jen o pozvánku na generálku obnoveného představení s titulem Taťkové a kukačky aneb Všichni jsou úchylové!, které nastudoval soubor spolku Rozkoš bez Rizika.

PŘEPADENÍ NA CESTĚ DO DIVADLA

Pozvánku není třeba tisknout, stačí jen potvrdit účast na netu. Chvíli váhám. Pak se ale přece jen vypravuji v úterý 21. listopadu kamsi do neznáma. Hraje se v hospodě Na Slamníku, nedaleko ruské ambasády. „Taková dálka,“ postesknu si, „Přece jen nejsem už žádný mladík, abych se coural po nocích…“ Cesta z Nuslí je dlouhá a úmorná, vyžaduje tři přestupy MHD! „Kdopak se takhle asi táhne za uměním. Jedině blázen,“ stále brumlám. Do toho všeho jízda tramvají číslo 18 přináší zážitek v podobě nastupující skupinky občanů z Rumunska, která se rozleze po voze a žebrá o peníze. A co myslíte, že se stane? Vylekaní cestující se obávají násilných útoků, proto rádi tasí své výplaty. Já nemám co tasit, navíc se nemohu zdržovat, přerušuji jízdu na další zastávce a raději vyčkávám nového spojení.

NAJEDNOU SE KŘÍDLA DVEŘÍ ROZLÉTNOU DO STRAN…

„Konečně na místě!“ oddechnu si. I když hospoda připomínající sedmou cenovou skupinu nevzbuzuje zrovna nejlepší dojem. Nevadí, vejdu dovnitř a žasnu. Sál s nízkopodlažním pódiem je zaplněn do posledního místečka. „Že by sociální téma veřejnost bralo tak za srdce?“ podivuji se. Když se však rozhlížím kolem, poznávám známé tváře a opět trpím samomluvou: „To je prostě mamá Hana, za kterou se táhnou služebnice lásky, sociální pracovnice, zdravotní sestry a další aktivisté nejen z celé Prahy, ale také z oblastí mimopražských.“ Zadní stěnu okupují novináři a fotografové. Tedy do toho! U vchodu je mi nabídnut klobouk na doborovolné vstupné a já dobrovolně odevzdávám svých posledních sto korun.

OZVĚNY EROFESTU

„A už to jede, už to frčí,“ přiřítí se před publikum žena s dredy. „Vítejte! Ještě než začneme hrát, ráda bych upozornila, že tento kus je generálkou před vystoupením na festivalu bezdomoveckých divadel ERROR, který se koná v sobotu 25. listopadu v Bratislavě.“ A pokračuje dále: „Jak asi víte, minulý víkend jsme bezplatně testovali návštěvníky erotického veletrhu EROFEST. Za dva dny se nám podařilo provést 367 rychlotestů na HIV a 16 rychlotestů na syfilis. Z čeho máme ale největší radost, je skutečnost, že všechny testy byly negativní!“ Sálem zazní potlesk coby projev poděkování za snahu pojízné ambulance a výsledek.

NAFUKUJEME PROŠLÉ KONDOMY

Abychom však nebyly ukolébáni pozitivní informací, dostáváme pokyn k nafukování prezervativů, které jsme obdrželi při vstupu. Ale pozor! Prezervativů prošlých. K čemuž dredistka Hana dodává: „Vážení, nyní půjde o důkaz, že použití i prošlého kondomu se vyplatí. Lépe s takovým, než se žádným.“ A všichni nafukují a nafukují a přesvědčují se o stále dobré kvalitě pryže. „Komu balón praskne, obdrží odměnu v podobě čokoládové bonboniéry,“ povzbuzuje k větší aktivitě velitelka. Také nafukuji. Nicméně netuším, co se děje, jsem u konce s dechem. Foukám znovu a znovu. „Přece to nemůžu vzdát,“ sakruji. Když se ale všichni kolem začnou shlukovat a pošklebovat, rezignuji a svorně slibuji, že hned zítra navštívím lékaře… A možná rovnou obezitologa. Obávám se totiž, že mi plíce zarůstají sádlem…

PĚTILETÉ DĚVČE PROZRAZUJE, CO SCHOVÁVÁ POD KALHOTKAMI

Posměšky a přidrzlé poznámky stran mého chatrného zdraví ustanou, jakmile se ozve sálem gong. „Že by konečně divadlo?“ notuji si úlevně. A opravdu, světe div se, je to tak. Jeviště je rozděleno na čtyři části: kuchyni, pokoj, hudební koutek a forbínu s hovornou… V jednom obraze jsme seznamováni s osudem dospívajícího děvčete, které si je vědomo genderového postavení v komunitě mužů, další obraz přibližuje práci erotické linky, respektive práci operátorky, která na přání zákazníka žvatlá coby pětileté děvče o tom, co schovává pod kalhotkami. Vtipné. Smích v sále nemá konce… Nato je žvatlání narušeno Helenou Vondráčkovou, tedy její napodobeninou, která se snaží strefit do přehlušeného playbacku hitu Dlouhá noc. Diva má úspěch. Travestie show pokračuje výstupem jiné pěvice, tentokrát se ocitáme v muzikálu Chicago. I ona sklízí potlesk. Následují skeče s hladovějícím dítětem, ukradenými úsporami a prodejcem Nového prostoru. Závěr patří již osvědčené hymně ansáblu…

ŘEDITELKA DOPROVÁZÍ NA BASU

Je mi jasné, že výkony nelze hodnotit. Jde přece jen o amatérské srocení. Navíc složené z herců většinou pocházejících ze sociálně slabších skupin. Moc dobře si uvědomuji, že jejich docházení na zkoušky a vlastní představení je pro ně útěchou, povzbuzením. V souboru jsou k vidění holky z ulice, gayové, lesbičky, ale i HIV pozitivní… Za jedinou normální a nestrádající se dá snad považovat jen autorka scénáře a režisérka Hana Malinová, i když i v jejím případě je to někdy na hraně :o). Stačí si generální ředitelku spolku Rozkoš bez Rizika představit, jak vybrnkává na basu a k tomu pobrukuje řečí batolete…

POZVÁNKA NA NOVOU AKCI

Loučení se sálem a souborem je rychlé, pospíchám totiž na další akci. Letmo se pozdravím s mamá Hanou, s přáním všeho nejlepšího v Bratislavě, dále s její dcerou, která se mi přiznává, že nechává práce dvorní fotografky a dává se na cestu spisovatelky. Avšak téma a typ zpracování neprozrazuje, že prý se to nehodí, zejména když magazín Aldigo jde bulvární cestou… „Inu, každý si hledáme to své štěstí,“ uznávám a poslední ruku podávám nejkrásnější profesionální sexuální asistentce Vladaně Augstenové, s níž jsem denně ve spojení na chatu…. Neloučím se na dlouho. S osazenstvem sdružení Rozkoš bez Rizika se uvidím za měsíc, tedy v neděli 17. prosince na pražském Palackého náměstí. Měl bych se stát svědkem testování pomoci rychlotestu z kapilárni krve s oznámením výsledku již do patnácti minut!!! Akce se pořádá při příležitosti Mezinárodního dne za ukončení násilí na sexuálních pracovnicích.

Fotografie: z archívu spolku
1/ náhledová je z inscenace Sněhurák a trpaslice
2/ ostatní z představení Taťkové a kukačky aneb Všichni jsou úchylové – nastudovaného v roce 2012. Na posledním snímku je zachycena herečka Květa Fialová, sexuální asistentka Vladana Augstenová a principálka souboru a ředitelka spolku Hana Malinová, tehdy ještě bez dredů.

 

———-
CO JE ALDIGO?
Magazín Aldigo se snaží o změnu prostředí, ve kterém se erotické služby odehrávají do té míry, aby byla respektována jak základní lidská práva, tak pracovní a obchodní právo všech zúčastněných.
Aplikace Aldigo je určena pro ty, kteří se rozhodli nebo rozhodují poskytovat komerční sexuální služby korektně.
Projekt Aldigo je praktická část dizertační práce jednoho ze členů vedení.

Testy umělých vagín - Růžový slon

Oblíbené čtení

To Top