Události

Náklaďák divadla Miraon přejel otravnou milenku!

Lehce erotické drama pražského Divadla Miraon.

To by se vám líbilo! Tůdle! Žádné bulvární informace nečekejte… I když pravdou je, že v komedii Ani o den dýl! se o milence a náklaďáku hovoří. Děj je velice prostý. Spisovatel Pavel žije ve společné domácnosti s prodavačkou knih Sofií, ale znáte zamilované ženské. To je samé mucky mucky,  drahoušššku sem, milášššku tam, ty jsi mi ale hřebečeeek… A to dennodenně! Jen ráno vstane, už se na vás lepí, žadoní o hubana… No a kdo má její přílišnou pozornost vydržet? Řekněte sami! Není divu, že jednoho dne nakonec zvoláte: Já ji snad zabiju! Zvláště poté, když se vám o otravné milence zdá i ve snu…

KDYŽ KALICH PŘETEČE

Pavel je zkrátka unavený přemírou zájmu, proto se rozhodne od milenky odpoutat. Zabít ji nelze, zkusí ji tedy vystrnadit z bytu. Jen je třeba zvolit správný postup. Naštěstí má přítele účetního Martina, kterému stačí zavolat. Ten zprvu nejeví zájem, ale když prosebník líčí divoké sny o náklaďáku, který sráží a přejíždí tělo Sofie, zbystří a přiběhne na pomoc.

Návštěva má nečekaný vývoj. Stačí, aby Pavel znásobil počet nákladních vozů :o) a přiměl tak Martina k tomu, že se do malého bytu přistěhuje. To se však nelíbí Sofii. Je zásadně proti, zejména když je náhle ze zaměstnání propuštěna pro nadbytečnost a s každou korunou, co vydělá skorochoť, se bude muset šetřit. Ten ji ale namluví, že Martinovi zemřela matka a že teď nemůže se svou bolestí zůstat sám. To na ni zapůsobí,  pobytu dalšího nájemníka se již nebrání.

TO VŠAK NESTAČÍ

Nojo, ale Pavel doufá, že kamarádova přítomnost bude vadit. Doufá, že se Sofie urazí, že již nemůže projevovat tolik vášně, žvatlat jako mimino, a co víc: dokonce špásovat v ložnici, protože ji pronajali novému nájemníkovi!!! Zkrátka že si jeho milá konečně sbalí kufry a doupě lásky opustí. Omyl, neopustí! Pavel tedy přitvrzuje, přichází s další taktikou. Přítele donutí, aby po sobě v ložnici neuklízel, nevařil v kuchyni oblíbené speciality a ještě se dal do ničení oblíbených knih, poškozování nábytku a pomočování prkénka na toaletě… A co na to Sofie? Ani tentokrát to nevzdává, naopak, Martinovo počínání chápe jako pohnutky způsobené skonem rodinného příslušníka.

Dále více neprozradím a ani nemohu. Snad jen to, že komedie Ani o den dýl! připomíná stylem scénáře televizní seriál, sitkom, Ženatý se závazky. Co scéna, to gag, hudební předěl a poté salvy smíchu v hledišti. Salvy smíchu, někdy i potlesk, ale také -bohužel- smutné porovnání. Porovnání s jiným velkým nejmenovaným divadlem na pražském Václavském náměstí, kde jsem před měsícem zhlédl komedii s rovněž třemi herci účinkujícími před hledištěm několikráte větším, zaplněným diváky do posledního místa, protože šlo „přece“ o VIP herecké obsazení. Ale ouha, sotva zazněl gong, dostavilo se zklamání! Daný kus nezabral. Již po několika minutách diváci začali usínat, případně vytahovat mobily na zjištění zbývajícího času do konce „utrpení“… Tedy porovnání, že není dobré navštěvovat tyjátr vždy „kvůli jménu“, ale spíše pro vtipnou dramaturgii. A tu Divadlo Miraon má, třebaže právě jeho sbor se skládá právě z dosud médii neobjevených herců.

KDO NA TOM MÁ PODÍL?

A kdo jmenovitě má na úspěchu podíl? Jednak dobře napsaný scénář francouzským dramatikem Clémentem Michelem, dále režijní vedení Petrem Míkou, jenž má za sebou již několik úspěšných představení v Divadle bez hranic, specializujícím se na úsměvný, lehce eroticky zaměřený repertoár. A konečně i herci. Například Michaela Marečková v roli Sofie je kus šťabajzny. Má vše, co má pořádná ženská mít, tedy v popředí i v pozadí, navíc je vysoká a blondýnka. Prostě ideál krásy. Umí zamotat hlavu mužskému publiku prostocviky po ránu prováděnými v noční košilce, jindy se zase zjevovat v županu ukrývajícím rajcovní spodní prádlo. Její projev je okouzlující, něžný, ale dovedu si ji představit také v roli dominy, navlečené do korzetu zvýrazňující vosí pas, s kozačkami nataženými  po kolena, s bičem v ruce… Ale to už je zase o něčem jiném :o)

Lukáš Burian v roli Martina zaujme svým bolestivým poposedáváním, údajně ho trápí hemeroidy. Nevím, zda to tak předepisuje scénář, nebo to má nadirigováno režisérem. Přijde mi to však málo uvěřitelné. Chvílemi to spíše vypadá, že více než onemocnění, poskytuje utrpení zapomenutý zasunutý anální kolík :o) Jinak projev nesmělého spolunájemníka nemá chybu, je možné spatřit vše. Údiv, ostych, ale i vzplanutí pro novou lásku… Kdo mě však vyvádí z míry nejvíce, je Radek Fejt v roli Pavla. Herečka Marečková po představení pozve diváky na skleničku do baru, kde se mi dostává příležitosti poznat blíže posledně jmenovaného. Zatímco se všichni předhánějí v hodnocení inscenace, on se do hovoru nevměšuje, jen tiše posedává, občas osvěží rty vínem, zkrátka prototyp introverta. Udivuje mě tedy, že někdo takový může vstoupit na jeviště a dvě hodiny plát jako oheň. Pravda, lze za to poděkovat předepsanému textu, kterého v jeho případě je požehnaně, nicméně jeho dynamický projev pokládám za dokonalý. Umí strhnout na sebe pozornost a nelze ani jinak. Jeho dravost přemluvit kamaráda k neobvyklým činům je uvěřitelná, zvláště zaměříte-li se na jeho práci s očima, zejména na pohledy stranou, úkosem. Ty zvládá bravurně.

Radek Fejt (Pavel), Michaela Marečková (Sofie) a Luboš Burian (Martin)

Radek Fejt (Pavel), Michaela Marečková (Sofie) a Luboš Burian (Martin)

PÁTEK TŘINÁCTÉHO

Divadlo Miraon hostuje ve zmíněném Divadle bez hranic, které jsem několikrát navštívil a odcházel odtud vždy dobře naladěn. To samé očekávám i v pátek 13. října, třebaže pověrčivé datum tomu moc nenahrává. A také se tak stane. Překvapí mě jen z poloviny zaplněné hlediště! Pravda, jak už jsem zmínil, malá scéna se nemůže srovnávat svými rozměry, ale ani technickým vybavením s velkými již dobře zavedenými divadelními domy. Nicméně, nelze ji míjet pro její kvalitní ozvučení a dobrý výhled na jeviště ze všech stran auditoria. Tady chybu nehledám. Ta bude spíše v propagaci. Ale kde na ni vzít u neziskové organizace? Sotva se pokryjí náklady související s přípravou inscenace… Je fajn (a stojí to i za poděkování), že alespoň Městská část Praha 4 přispěla s grantem, který umožňuje návštěvníkům Divadla bez hranic zhlédnout všechna představení do konce roku za jednotnou sníženou cenu… Další možný nedostatek se nabízí v pojmenování komedie. Třebaže je samotný název dosti výmluvný a licence nedovolí jeho úpravu, v nabídce divadelních stánků s mnoha tituly daleko vtipnými, ba i podbízejícími se, zaniká. Co tedy přidat podtitul? Ani o den dýl! aneb Když otravnou milenku přejede náklaďák…

Nejsem kritik ani specialista přes umění, jen občasný divák a posluchač… Navštěvuji divadlo, koncert či výstavu, abych přišel na jiné myšlenky, abych se odreagoval jiným směrem… Zmíněný ostrůvek v záplavě ostrovů kultury mohu jen doporučit.

Fotografie: z archívu divadla Miraon

Přidat příspěvek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Testy umělých vagín - Růžový slon

Oblíbené čtení

To Top